Zobí ulice, dům číslo čtyři

Jméno ulice, ve které Dursleyovi žijí, odkazuje na tu nejpředměstštější rostlinu – ptačí zob, který tvoří úhledné spořádané živé plůtky kolem mnoha Anglických zahrad. Vzhledem k tomu, k jak samolibě střední třídě Dursleyovi patří a jak zarytě se izolují od kouzelnického světa, zdála se mi dobrá jeho souvislost s předměstským stylem života a ohraničením zároveň. Jméno jejich okresu je “Kvikálkov” (“Little Whinging,” pozn. překl), což zní také náležitě provinčně a opovržlivě, slovo “whinging” je totiž v hovorové britské angličtině termín pro “stěžování si” nebo “fňukání”.

Zdroj obrázku

Ačkoli popisuji dům Dursleyových jako velký a čtvercový, což se hodilo k Vernonově pozici ředitele podniku, kdykoli jsem o něm psala, nevědomky jsem si představovala druhý dům, ve kterém jsem žila jako dítě, což byl naopak poměrně malý domek se třemi ložnicemi na předměstí Winterbournu, blízko Bristolu. Poprvé jsem si to uvědomila, když jsem vstoupila do čísla čtyři v Zobí ulici postaveného Leavesden Studios, a zjistila, že stojím v přesné kopii našeho starého domu, ve které souhlasila i poloha skříňky pod schody a přesné umístění každého pokoje. A protože jsem svůj starý dům filmovému architektovi, režisérovi ani producentovi nikdy nepopisovala, byla to další z těch znepokojivých zkušeností, které mi natáčení knih o Harrym Potterovi přineslo.

Nevím proč, ale čtyřku jsem nikdy neměla příliš v lásce. Vždycky mi připadala jako docela drsné a nemilosrdné číslo, což byl důvod, proč jsem ji plácla ne dveře Dursleyových.

Originální text od J.K. Rowlingové.
Zdroj textu v původním jazyce a náhledového obrázku:
https://www.pottermore.com/writing-by-jk-rowling/number-four-privet-drive
Duševní vlastnictví překladů vlastních jmen, názvů a pojmů patří pánům Pavlu a Vladimíru Medkovým.