Bradavičtí duchové

Bradavice jsou duchy nejvíce obydleným sídlem v celé Británii (a to čelí silné konkurenci, protože nikde jinde na světě nebylo zpozorováno a citem zaznamenáno tolik duchů, jako na těchto provlhlých ostrovech). Bradavický hrad je pro duchy ideálním místem, protože jeho žijící obyvatelé se ke svým mrtvý kamarádům chovají velmi tolerantně a dokonce i přátelsky, nehledě na to, kolikrát už od nich slyšeli tytéž historky z dávných časů.

Každá ze čtyř bradavických kolejí má svého vlastního ducha. Zmijozel se pyšní Krvavým baronem, jenž je od hlavy k patě potřísněn stříbrnou krví. Ze všech kolejních duchů je nejzamlklejší Šedá dáma, která má dlouhé vlasy a překrásnou tvář.

V mrzimorské koleji straší Tlustý mnich. Byl popraven zásluhou starších duchovních, kteří o něm pojali podezření, když viděli, že mu k léčení neštovic stačí šťouchat do sedláka tyčkou, a když pozorovali jeho nerozumný zvyk vytahovat králíky ze společných číší. Přestože je to všeobecně vzato bodrý chlapík, stále ještě s nelibostí nese skutečnost, že se z něj nikdy nestal kardinál.

Nebelvírská kolej je domovem Skoro bezhlavého Nicka, který byl za svého života sirem Nicholasem de Mimsy-Porpingtonem. Býval to trochu fouňa, zdaleka ne takový mistr kouzel, jak si myslel, a spokojeně si lenošil na dvoře Jindřicha VII., dokud neprovedl jeden přihlouplý pokus o zkrášlení jakési dvorní dámy pomocí magie, po kterém nebožačce narostly kly. Sir Nicholas byl zbaven hůlky a poněkud neodborně popraven, přičemž mu hlava zůstala viset na jediném pruhu kůže a šlach. Vůči skutečně bezhlavým duchům zakouší silný pocit neúplnosti.

Dalším bradavickým duchem, který stojí za zmínku, je Ufňukaná Uršula, jež straší na nepříliš oblíbených dívčích záchodcích. Když Uršula zemřela, byla studentkou v Bradavicích a zvolila si setrvat ve škole na věčné časy, s krátkodobým cílem strašit svou úhlavní rivalku a původkyni svého utrpení, Olívii Hornbyovou. Jak míjela desetiletí, vysloužila si Uršula druhé jméno, dosti příznačné pro toho nejubožejšího duha z celé školy, na kterého jste nejčastěji narazili, jak se schovává v jedné ze záchodových mís a zaplavuje kachličkovanou místnost svými nářky a kvílením.

Zdroj obrázku

Myšlenky J. K. Rowlingové

(přeložila Tutanchanup)

Inspirací pro Ufňukanou Uršulu byl častý výskyt brečící dívky na veřejných záchodcích, zvláště na různých večírcích a diskotékách mého mládí. Nezdá se, že by se tento jev vyskytoval na pánských záchodcích, takže jsem si užila postavení Harryho s Ronem na takové pro ně neobvyklé a nepohodlné místo (v HARRYM POTTEROVI a Tajemné komnatě a v HARRYM POTTEROVI a Princi dvojí krve).

Nejpřínosnějším duchem Bradavic je pochopitelně profesor Binns, učitel Dějin čar a kouzel, jež usnul před krbem ve svém kabinetu, načež jednoduše vstal na další vyučovací hodinu, nechaje své tělo v křesle. Byly tu určité diskuze, které se zabývaly tím, zda si profesor Binns skutečně uvědomuje, že je mrtev. Přestože jeho efektní vstup do třídy skrz tabuli je ohromující pro studenty, kteří ho vidí poprvé, nepatří mezi ty nejpovzbudivější profesory.

Předobrazem profesora Binnse byl starý profesor učící na mé univerzitě, který pokaždé učil se zavřenýma očima, pohupuje se dozadu a dopředu na patách. Ačkoliv to byl velmi chytrý muž, který ze sebe chrlil úžasnou spoustu hodnotných informací na každé hodině, jeho odloučení od studentů bylo dokonalé. I profesor Binns si pouze mlžně uvědomuje přítomnost živých studentů, a proto vždy užasne, když mu pak začnou pokládat otázky.

V úplně prvním seznamu Bradavických duchů, který jsem napsala, byla obsažena Uršula (původně pojmenovaná ,Kvílící Kunhuta‘¹), profesor Binns, Šedá Dáma (tehdy přezdívaná ,Šeptající Dáma‘) a Krvavý Baron. Také tu byl Černý Rytíř, Ropucha (která zanechávala ektoplazmu po celé třídě, v níž přebývala), a duch, u kterého lituji, že jsem ho nakonec nepoužila: jeho jméno znělo Edmund Umouněný² a poznámky za jeho jménem obsahovaly následovné:  Zesnul ve dveřích Velké Síně. Občas na truc brání lidem dostat se dovnitř. Tlustý viktoriánský duch. (Požil otrávené bobule).

Poznámnka k překladu:
¹ Původně Wailing Wanda (wailing = kvílení), autorský překlad
² Původně Edmund Grubb, autorský překlad

Originální text od J.K. Rowlingové.
Zdroj textu v původním jazyce:
https://www.pottermore.com/writing-by-jk-rowling/hogwarts-ghosts
Duševní vlastnictví překladů vlastních jmen, názvů a pojmů patří pánům Pavlu a Vladimíru Medkovým.

Betace: Tutanchanup, Teki