Protiva

Poznámka k překladu:

V anglickém originálu je Protiva označován jako “poltergeist” (Peeves the Poltergeist), do češtiny byl pak přeložen jako “strašidlo” (což zní mnohem lépe). V následujícím článku se však budu držet původního označení, protože poltergeist je pojem, který se v češtině také používá, a jeho význam se shoduje s tím, jaký mu dala paní Rowlingová.

—

Jméno “poltergeist” je německého původu a dá se zhruba přeložit jako “hlučný duch”, ačkoli v přesném slova smyslu to žádný duch není. Poltergeist je neviditelné stvoření, které hýbe předměty, bouchá dveřmi a tropí další výtržnosti v podobě zvuků a pohybů. Byl zaznamenán v mnoha kulturách a velmi často bývá vázán k místům, kde žijí mladí lidé, především dospívající. Vysvětlení tohoto fenoménu se velice různí a pohybují se od těch počítajících s nadpřirozenem až po čistě vědecká.

© Tutanchanup 2016

Bylo zkrátka nemožné, aby se v budově plné náctiletých čarodějek a kouzelníků neobjevil poltergeist. Stejně tak muselo být jasné, že oproti poltergeistům, kteří sem tam zavítají do mudlovských domů, bude takové strašidlo hlučnější, ničivější, a dá daleko více práce ho vypudit. Není pochyb, že Protiva je tím nejproslulejším a nejotravnějším poltergeistem britských dějin. Narozdíl od převážné většiny svých kolegů má fyzickou podobu, může se však stát neviditelným kdykoli si přeje. Protivův vzhled věrně odráží jeho povahu, která je, jak by se shodli všichni, kdo ho znají, čirou směsicí vtipálkovství a zlomyslnosti.

Protivovo jméno je velmi příznačné, pije totiž krev každému školníkovi už od dob Hankertona Humblea (jmenovaného čtyřmi zakladateli školy). Ačkoli mnoho studentů i učitelů nachází v Protivovi poněkud zvrhlé zalíbení (bezpochyby dodává školnímu životu určitý říz), je to nenapravitelný škodič a většinou je pak na školníkovi, aby napravoval všechny napáchané škody, jako rozbité vázy, rozlité lektvary, knihovny skácené na zem a tak dále. Slabší povahy bolestně naříkají nad Protivovou zálibou ve zhmotňování se jen kousek od špičky jejich nosu, zalézání do prázdných brnění nebo pouštění tvrdých předmětů na jejich hlavu, když se zrovna přesouvají mezi učebnami.

Veškeré pokusy o vystěhování Protivy z hradu skončily neúspěchem. Ten poslední, ze všech nejkatastrofálnější, provedl v roce 1876 školník Morous Carpe¹, který sestrojil propracované lapací zařízení. Vybavil je širokou škálou nastražených zbraní, o nichž se domníval, že jim Protiva nedokáže vzdorovat, a jedním obrovským začarovaným zvonovým poklopem, vylepšeným nejrůznějšími pohlcovacími kouzly, který měl na strašidlo spadnout, jakmile by se ocitlo pod ním. Nejenže Protiva snadno prorazil skrz ohromný zvon, zasypaje celou chodbu skleněnými střepy, ale navíc unikl z pasti vyzbrojené několika šavlemi, samostříly, mušketou a malým dělem. Hrad byl evakuován, když se Protiva začal bavit náhodným vypalováním ran ven z oken a všem kolem vyhrožoval smrtí. Patová situace byla po třech dnech ukončena tehdejší ředitelkou Eupraxií Moleovou, když souhlasila s podepsáním smlouvy, jež Protivovi poskytovala dodatečné výsady, jako povolení zaplavat si jednou týdně v chlapeckých toaletách v přízemí, přednostní právo na odběr okoralého chleba z kuchyně za účelem házení a nový klobouk, který měl být na zakázku vyrobený madam Bonhabillovou z Paříže. Morous Carpe předčasně odešel do důchodu ze zdravotních důvodů, a nikdy poté se už neobjevila žádná snaha zbavit hrad jeho nejnezvedenějšího obyvatele.

Protiva jakési uznání k autoritám přece jen chová. Ačkoli ho nijak nevzrušují tituly ani služební odznaky, zákazům ze strany učitelů se většinou podrobí a nezdržuje se v učebnách, ve kterých zrovna vyučují. Ví se o něm také, že prokazoval, ač velmi vzácně, k několika studentům značnou náklonnost (zejména k Fredu a Georgi Weasleyovým) a zcela nepochybně má strach z ducha Zmijozelské koleje, Krvavého barona.

Další poznámka k překladu:
¹ Původně Rancorous Carpe, atorský překlad.

Originální text od J.K. Rowlingové.
Zdroj textu v původním jazyce:
https://www.pottermore.com/writing-by-jk-rowling/peeves
Duševní vlastnictví překladů vlastních jmen, názvů a pojmů patří pánům Pavlu a Vladimíru Medkovým.

Betace: Tutanchanup