Jménovidci

Kouzelničtí rodiče dávají svým dětem nejrůznější jména, z nichž některá by se dala považovat za mudlovská (např. James, Harry, Ronald), zatímco jiná v sobě nesou zřejmý nádech osobnosti či osudu svého nositele (např. Xenophilius, Remus, Alecto).

V některých kouzelnických rodinách se jména dávají podle tradice. Například členové rodu Blacků rádi pojmenovávají své potomky po hvězdách a souhvězdích (což, jak by řekli mnozí, odpovídá jejich nebetyčné ctižádosti a pýše). Jiné kouzelnické rodiny (jako Potterovi nebo Weasleyovi) jednoduše vyberou svým dětem jména, která se jim líbí, a u nich zůstanou.

Určitá část kouzelnické společnosti však holduje starodávnému magickému postupu, jenž spočívá v poradě s jménovidcem, který (obyčejně za tučnou sumu ve zlatě) předpoví budoucnost dítěte a navrhne vhodné a příznačné jméno.

Tato metoda je ovšem stále vzácnější. Většina rodičů raději potomka nechá, aby si “našel svou vlastní cestu” a odmítá (z dobrého důvodu) předčasně pátrat po náznacích talentu, neduhu, nebo, v nejhorším případě, katastrofy. Mnoho matek a otců si na cestě od jménovidce zoufalo a přálo si, aby od věštce nikdy nebyli vyslechli předpověď o osobnostních rysech či osudu svého dítěte.

 

 

Originální text od J.K. Rowlingové. Zdroj textu v původním jazyce:
https://www.pottermore.com/writing-by-jk-rowling/naming-seers
Duševní vlastnictví překladů vlastních jmen, názvů a pojmů patří pánům Pavlu a Vladimíru Medkovým.

Betace: Tutanchanup

Podobné články

12 komentářů k Jménovidci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *