Kotlíky

Kdysi používali kotlíky jak mudlové, tak i kouzelníci. Byly to velké kovové nádoby na vaření, zavěšené nad ohněm. Časem pak všichni začali používat kamna. Kastroly a pánve byly mnohem praktičtější a kotlíky se staly výhradně záležitostí čarodějů a čarodějek, kteří v nich dál vařili lektvary. Pro přípravu lektvarů je nejpodstatnější otevřený oheň, a z toho důvodu je tou nejpraktičtější nádobou kotlík.

Všechny kotlíky jsou očarovány, aby byly lehčí na nošení. Jsou totiž nejčastěji vyrobeny z cínu nebo železa. Mezi nejnovějšími vynálezy jsou i samomíchací nebo skládací varianty, pro odborníky a chlubily jsou k dispozici kotlíky z vzácných kovů.

Zdroj obrázku

Myšlenky J. K. Rowlingové

Kotlíky jsou spojovány s čarodějnictvím už po staletí. Už stovky let se objevují na obrázcích čarodějnic a také se předpokládá, že v kotlících uschovávají leprikoni svoje poklady. Mnoho pověstí a pohádek se zmiňuje o kotlících se zvláštní mocí, ale v knihách o Harrym jsou to prostě jen obyčejné věci každodenní potřeby. Byla jsem rozhodnutá, že jeden z viteálů bude kotlík Helgy z Mrzimoru, ale připadlo mi tak nějak komické a nepatřičné, aby viteál byl tak velký a těžký; chtěla jsem, aby věci, které Harry musí najít, byly menší a lépe přenosné.

Kotlík se objevuje jak ve Čtyřech mystických klenotech Irska (viz Four Treasures of the Tuatha Dé Danann), kde jeho kouzelná moc spočívala v tom, že nikdo od něj neodešel nespokojený, tak v legendě o třinácti pokladech Británie (kotlík obra Dyrnwcha uvařil maso jen pro statečné muže, ne pro zbabělce.)

Originální text od J.K. Rowlingové.
Zdroj textu v původním jazyce:
https://www.pottermore.com/writing-by-jk-rowling/cauldrons
Duševní vlastnictví překladů vlastních jmen, názvů a pojmů patří pánům Pavlu a Vladimíru Medkovým.

Betace: Teki