Pobertův plánek
Pravděpodobně žádní studenti (a to včetně Harryho Pottera, Rona Weasleyho, Hermiony Grangerové či Toma Raddlea) nikdy neprozkoumali Bradavický hrad a jeho přilehlé pozemky tak důkladně a s porušením tolika pravidel školního řádu, jako se to povedlo čtyřem tvůrcům Pobertova plánku: Jamesi Potterovi, Siriusi Blackovi, Remusi Lupinovi a Petru Pettigrewovi.
Jamese, Siriuse a Petra netáhla k nočním průzkumům jenom čirá touha po dělání neplechy (i když ta také sehrála svoji roli), ale také jejich snaha pomoci svému kamarádovi Remusi Lupinovi vypořádat se s jeho lykantropií. Před tím, než byl vynalezen Vlkodlačí lektvar, byl Lupin nucen při každém úplňku podstoupit mučivou přeměnu na vlkodlaka. Od chvíle, kdy se jeho tři nejlepší přátelé dozvěděli o jeho nemoci, se snažili najít způsob, kterým by mu při jeho přeměnách pomohli od bolesti a osamění, což je nakonec vedlo k tomu stát se (neregistrovanými) zvěromágy, takže mohli dělat Lupinovi společnost bez toho, aby sami přišli k úrazu. Mimo to jim jejich schopnost přeměnit se jednotlivě na psa, krysu a jelena umožnila v noci prozkoumávat školní pozemky bez rizika odhalení. Co se vnitřku hradu týče, ten byl průběžně mapován za pomoci neviditelného pláště Jamese Pottera.
Pobertův plánek je důkazem, svědčícím o nadprůměrných magických schopnostech čtyř přátel, mezi nimi Harryho otce, kmotra, a oblíbeného učitele. Mapka, kterou svého času v Bradavicích vytvořili, se na první pohled zdá být pouze obyčejným kouskem zažloutlého pergamenu, avšak pouze do té doby, než je aktivována větou “Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti”, na kterou se mělo, alespoň z pohledu tří z jejích čtyř stvořitelů, nahlížet jako na vtip. Onou “špatností” nebyla v žádném případě myšlena černá magie, ale porušování školního řádu. To, že se na plánek podepsali svými přezdívkami (pánové Náměsíčník, Červíček, Tichošlápek a Dvanácterák), nesporně udělali ze stejné rozvernosti.
Na vytvoření Pobertova plánku byla použita pokročilá a působivá kouzla; mezi nimi i Homunkulí kouzlo, jež umožnilo uživateli plánku sledovat pohyby všech, kdo se momentálně nacházeli na hradě. Plánek byl také očarován tak, aby vždy odpuzoval (pokud možno s použitím tolika urážek, kolik bylo možno) zvědavost jejich Nemesis, Severuse Snapea.
Ačkoliv přesné okolnosti za jakých se jeho tvůrcům podařilo plánek ztratit, nejsou z knih známy, lze předpokládat, že čtyřka jednoho dne přecenila své schopnosti a byla zahnána do kouta Argusem Filchem, který pravděpodobně dostal tip od Snapea, jehož touha nechat přistihnout svého úhlavního nepřítele Jamese Pottera při dělání neplechy, se stala až obsesí. Kouzelnické mistrovské dílo v podobě Pobertova plánku bylo Filchem zabaveno v Sirusově, Jamesově, Remusově a Petrově posledním ročníku, a žádnému z nich se nepodařilo od podezřívavého a dobře připraveného školníka plánek ukrást zpět. V každém případě, během posledních měsíců ve škole se jejich priority značně změnily a přešli od tropení neplechy k mnohem vážnějším záležitostem, soustředícím se za zdmi Bradavického hradu, kde Lord Voldemort nebezpečně nabýval na síle. Všichni čtyři přátelé se přidali k odpadlické společnosti v jejímž čele stál Albus Brumbál, k Fénixovu řádu, a mapka jejich staré školy – nehledě na to, jak geniální – by jim již stejně nebyla k žádnému užitku, snad jen jako předmět nostalgie.
Komu však k velkému užitku byla, byla Weasleyova dvojčata. Příběh, jak se podařilo Fredu a Georgovi přijít k Pobertově plánku je vylíčen v Harrym Potterovi a Vězni z Azkabanu. To, že měli ve velké úctě Harryho Pottera, a také to, že věřili, že je jejich posláním mu pomoci v jeho cestě osudem, které ani jeden z nich pořádně nerozuměl, bylo důvodem,proč později mapku Harrymu přenechali, aniž by si byli uvědomili, že ji předávají do rukou syna jednoho z jejích stvořitelů.
Plánek byl později Harrymu Potterovi zkonfiskován jedním Smrtijedem, který na škole působil v přestrojení, a který přišel na to, že by mu mapka mohla být užitečná při jeho vlastních průzkumech.
Myšlenky J. K. Rowlingové
Pobertův plánek se na konec stal prokletím jeho vlastnímu stvořiteli, totiž mne, protože dovoloval Harrymu až trochu moc možností, co se informací týče. Nikde jsem neukázala, jak si Harry bere mapku zpět z prázdného kabinetu (předpokládaného) Moodyho Pošuka, a občas lituji toho, že jsem nevyužila příležitost nechat ho tam nadobro. I když musím říci, že mám ráda onen moment, kdy Harry sleduje Ginnyinu tečku, jak se pohybuje v okolí školy v Relikviích smrti, takže jsem nakonec ráda, že jsem nechala Harryho zmocnit se jeho právoplatného majetku.
Originální text od J.K. Rowlingové.
Zdroj textu v původním jazyce:
https://www.pottermore.com/writing-by-jk-rowling/the-marauders-map
Duševní vlastnictví překladů vlastních jmen, názvů a pojmů patří pánům Pavlu a Vladimíru Medkovým.
Betace: Evellin a Teki
upřímně by mě zajímalo, co se stalo s plánkem pak. byl zničen, nebo čeká ve Filchově kanceláři na další generaci studentů? kdo ví… 😀
Úžasně přeloženo! Díky moc
To Ridia: Já se domnívám, že ho Harry předal někomu ze svých dětí, anebo Teddymu Lupinovi. Třeba se to ještě dozvíme někdy. 😉
Jestli ho ale Harry vůbec dostal zpátky?
A proč by ho neměl dostat zpátky? 😀
Já si zrovna myslím, že by ho nemusel mít… Podle mě ho zpátky nedostal 🙂
V sedmém díle je Harry s Hermionou pod stanem a je tam pasáž jak Harry vytáhne pobertův plánek a dívá se jak Ginny chodí po Bradavicích. Navíc je na wiki napsáno, že se James Sirius Potter (Harryho nejstarší syn) podobá Jamesovi Potterovi a, že Harrymu pobertův plánek ukradl a nechal si ho 🙂
No v sedmém díle jej měl – špehoval s jeho pomocí Ginny a v šestém díle zase Malfoye, takže ho určitě dostal zpátky, ikdyž nevím jak.
dostal ho zpátky ale jeho nejstarší syn v sedmém díle ho čmajzne z otcova nočního stolku
Cože, kde?
Asi fanfiction :-D.
Není to z fanfiction, taky jsem to kdysi četla. Myslím, že to bylo v rozhovoru s paní Rowlingovou. Pokusím se ho najít 🙂 .
Courtney: What child did harry give the marauders map to if any
J.K. Rowling: I’ve got a feeling he didn’t give it to any of them, but that James sneaked it out of his father’s desk one day.
Konečně jsem to našla :). Jinak celý rozhovor je tady: http://www.accio-quote.org/articles/2007/0730-bloomsbury-chat.html
No páni, tak to se omlouvám :-D. Osobně jsem totiž četla jeden fanfiction příběh, kde bylo něco podobného, leč vážně jen podobného. Každopádně oceňuji tvoji píli při hledání rozhovoru, jdu ho přelouskat :-).
Kdo ovšem prozradit Fredovi a Georgeovi onu formuli ” Slavnostně přísahám…”??? Vcelku chyba v ději, že? Kouzlem to odhalit nešlo, když to nezmákl ani Severus…
Možná, že z povahy Freda a George na to přišli sami 😉
Přesně tak, nedivila bych se, kdyby “jsem připraven na každou špatnost” bylo jednoduše to první, co je napadlo říct…
Taky si myslím 🙂 A teda blahopřeji Jamesovi k ukradnutí plánku z Harryho stolku. Je jasné, ´že má něco z vlastností svého jmenovce Chudák Harry 😀
Při hodině Čj jsme narazili na slovo “jinotaj”, což mě udivilo, že je to existující slovo 😀 Následně jsem se dostal k myšlence, jak vůbec Percy Weasley dostal Petera Pettigrewa (Prašivku)? Napadlo mě, že třeba Peter měl hlad a žebral v Příčné ulici u Kouzelného zvěřince (viz HP3) a ta prodavačka si ho vzala a následně prodala. Nic jiného mě nenapadá
Já jsem si jistá, že se Pettigrew vloudil do rodiny Weasleyových záměrně, potřeboval mít přehled, co se děje v kouzelnickém světě, zejména co se týče Harryho.
No, to je dost ptavděpodobnější… Ale že by Molly najednou sebrala cizí krysu, a dala jí Percymu?
Sirius měl zato, že si Pettigrew “hledal útulek v kouzelnické rodině. Chtěl mít přehled o všem, co se kde šustne.” To, že to byli právě Wesleyovi, to byla zřejmě náhoda…
Taky si myslím, že není náhoda, že se Pettigrew vloudil právě k Weaslyovým. Docela dobře to mohlo být tak, že jej Percy našel u sebe v pokoji a nechal si ho, což by samo ukazovalo na to, že Percy není špatný člověk:-). Nemyslím si, že by se Petr nechal koupit – Weaslyovy neměli peníze na utrácení za mazlíčky.
Já si nemyslím, že by se Pettigrew vetřel do rodiny Weasleyových schválně. Na jeho povahu by spíš sedělo, že by chtěl pláchnout co nejdál, myslím, že mu byl Harryho osud lhostejný. Spíš si ale uvědomil, že by se sám o sebe nepostaral a tak se ukázal tomu, kdo byl zrovna nejblíž, což byl Perci. Ten, když viděl zatoulanou krysu, která se chovala nezvykle přátelsky, jako by byla člověk, tak si ji vzal a nechal…
Pobertův plánek se prý po smrti posledního z pobertů vymazal
Pobertuv plánek musela být hrozně užitečná věc 🙂
Jsem jediná, koho by bavilo sledovat, jak se Fred a George snaží přijít na “heslo” k plánku 😀 Pan Tichošlápek by rád podotkl, že pánové Weasleyovi už jsou velmi, velmi blízko
Pan Náměsíčník upřímně doufá, že pánové Weasleyovi na formuli nepřijdou.
Pan Dvanácterák slavnostně přísahá, že nebude nijak napovídat.
Pan Červíček by rád upozornil pana Dvanácteráka, že právě svou přísahu porušil.
Tá predstava je skutočne zábavná… 😀