Uagadou
Ačkoliv se v Africe vyskytuje několik menších čarodějných škol, jen jedna obstála zkoušce času (alespoň tisíc let) a získala záviděníhodnou reputaci: Uagadou. Největší ze všech kouzelnických škol vítá studenty z celého obrovského kontinentu.
Jedinou kdy známou adresou jsou ‚Měsíční hory‘; návštěvníci mluví o omračujících stavbách vytesaných v úbočí hory a zahalených mlhou tak, až se občas zdá, že jednoduše visí ve vzduchu. Mnohá (někteří říkají, že všechna) magie má původ v Africe a absolventi Uagadou se vyznají obzvláště v astronomii, alchymii a sebepřeměňování.
Hůlka je evropský vynález, a zatímco si jej v posledním století africké čarodějky a kouzelníci osvojili jako užitečný nástroj, mnoho kouzel sesílají pouhým ukázáním nebo gestem ruky. Tohle dává Uagadským studentům neprůstřelný argument, když jsou obviněni z porušení Mezinárodního zákona o utajení (‚Jen jsem na něj mával, nechtěl jsem, aby mu upadla brada.‘).
Na nedávném Mezinárodním sympoziu zvěromágů Uagadský školní tým přilákal pozornost tisku, když způsobil poprask veřejnou přehlídkou synchronizovaného přeměňování. Mnoho starších a zkušenějších čarodějek a kouzelníků se cítilo být ohroženo čtrnáctiletými studenty, kteří se dokázali proměnit ve slony a gepardy a byla podána oficiální stížnost u Mezinárodního sdružení kouzelníků Adrianem Tutleyem (zvěromág: pískomil).
Dlouhý seznam slavných bývalých studentů Uagadou zahrnuje Babajideho Akingbadeho, který převzal funkci Nejhlavnějšího hlavouna sdružení kouzelníků po Albusi Brumbálovi.
Studenti jsou informováni o přijetí na Uagadou Snovými posly, zaslanými současným ředitelem nebo ředitelkou. Snoví posli se zjeví dětem, když spí a zpravidla po sobě zanechají nějaký upomínkový předmět, obvykle kámen s vyrytými ornamenty, který děti najdou při probuzení ve své ruce. Žádná jiná škola neuplatňuje tuto metodu výběru žáků.
Originální text od J.K. Rowlingové.
Zdroj textu v původním jazyce a náhledového obrázku:
https://www.pottermore.com/writing-by-jk-rowling/uagadou
Duševní vlastnictví překladů vlastních jmen, názvů a pojmů patří pánům Pavlu a Vladimíru Medkovým.Betace: Tutanchanup
38 komentářů k Uagadou
Napsat komentář
-
Avery on 5 let, 3 měsíce -
Ivan Awanetov on 6 let, 2 měsíce -
Ivan Awanetov on 6 let, 2 měsíce
-
lilie on 6 let, 3 měsíce -
Quicekgirl on 6 let, 3 měsíce
Super překlad! A opravdu zajímavý. Zvláštní, jak mají jinde uplně jiné kouzelníky než v Evropě. A nejvíce mě pobavily ty sny. To musí být dost šokující, hlavně pro mudlorozené 🙂
Už jsem se těšil na to, až přeložíte i ostatní kouzelnické školy 🙂 Fakt dík, moc hezké
Moc děkuji za skvělý překlad. A páni, je to skvělá škola se skvělými zvyky. Jo, jasně, pro mudlovské děti by to mohl být trošku šok (alespoň pro slabší povahy), ale vzhledem k tomu, jakou váhu přikládají vesměs všichni Afričané mystice, božstvu atd., tak to pro ně zase až takový šok nejspíš nebude 😀 Každopádně škola, kde se vyučuje i sebepřeměňování, to je snové!!!
Myslím, že je tímto konkrétně myšleno zvěromágovství (??? zvěromágžství??? O.o nevím, ale stejně je to cool 😀 *_*) a kouzla na přeměnu vlastní podoby – jako když si v šestém ročníku barvili obočí na citrónovo nebo když Hermiona maskovala Rona, když šli vykrást Gringottovi.
Přesně ke stejnému názoru jsem dospěla i já, ale oni tomu říkají sebepřeměňování, tak jsem to tak nechala. Je to zatracené hodně cool zvhledem k tomu, jak jsou všude jinde zvěromágové vzácní (někde ve čtvrtém díle se o tom Hermiona zmínila, když řešila, jak získává Holoubková všechny informace), a v Africe to mají rovnou jako součást učebního plánu 😀 A taky je fantastické, že nepotřebují používat kouzelnické hůlky, protože magii jednoduše koncentrují svým tělem, respektive rukami. Myslíš, že mají Lektvary i Alchymii, a nebo je ta jejich Alchymie vlastně Lektvary? 😀
Nene. Alchymie je samostatný předmět, vyučuje se i v Bradavicích, jako volitelný předmět v 6. a 7. ročníku (někde jsem četla, ze JKR chtěla, aby ji měla Hermiona, ale asi si řekla, že už toho má moc). Vím, že na hp wiki je o ní článek, ale nečetla jsem ho úplně celý, takže nevím, čím se tento obor přesně zabývá, akorát že pod to spadá výroba Kamene Mudrců a slivovica (patlala, patlala… 😃).
😀 slivovica 😀 Jinak děkuji za nové informace. Já myslela, že v Bradavicích mají jen Lektvary
To je pro mě také novinka. Mají tam ještě nějaké předměty o kterých nevíme? Třeba dějiny literatury? 😀 😀
Aurora: to víš, to se musí zdůraznit, co je mi taky po Kameni mudrců, když není od nás 😀
Piskoř: Z těch co jsem našla na wiki je to umění (řekla bych, že je mj. učí, jak malovat magické obrazy nebo jak si míchat speciální látku na ustalování fotografií, aby se hýbaly :-)), mudlovské umění, hudba a teorie kouzel. Ale asi budou ještě nějaké 🙂
Chtěla jsem tu jetšě přeložit něco víc z potterwiki a pak jsem si všimla, že se na vás chystá článek o alchymii jako takový, tak se těšte, kdyžtak informace doplním tam 🙂
Merline, to jsem netušila, že se něco takového v Bradavicích učí. Tak to je super, takovej Potterhlík, co si myslí, že ví prakticky všechno a pak ho překvapí taková základní věc. Ach jo. Děkuji za rozšíření znalostí 🙂
http://www.ceskyzpottermore.9e.cz/2013/02/nove-od-j-k-r-vyucovaci-predmety-v-bradavicich/ Tady to máš 🙂
Díky Ambo! Už jsem to sice četla, ale nejak jsem to zapomněla… A o umění se tam napíše ~8-)
Moc děkuji, Ridi. Já prostě miluju tyhle zdánlivé drobnosti, fragmenty kouzelnického světa 😀
U takovýhle článků mě vždycky mrzí, že je Rowlingová nepíše i u věcí, které známe. Takový pohled zvenčí na Bradavice by byl fajn, třeba jen vědět, čím je typická a v jakých předmětech jejich studenti obvykle vynikají. Nebo dopis Nebelvírským je pěkně ochuzený, což je škoda.
To mě taky překvapilo. Percy je vždycky tak užvaněný a nenechá si ujít příležitost velice rozmáchle o čemkoliv (zejména o čemkoliv na smrt nudném) tlachat třeba celé hodiny. Možná to Rowlingová brala tak, že všichni, kdo HP četli, znají nebelvírskou věž skrz naskrz, ale stejně jsem si přišla ošizená 🙁 A nepochybuji, že kdyby si dala záležet a ten dopis nebelvírským náležitě napsala (jako u všech ostatních kolejí), překvapilo by nás, kolik toho o nebelvírské koleji nevíme
Ano, ale opravdu si nejspíš myslela, že to ho víme již tolik, že nás ni nepřekvapí a tak to nechtěla zbytečně protahovat. Škoda :-/
To je pravda, zrovna nedávno jsem přesně takový popis Bradavic potřebovala, když jsem připravovala pro děti akci s HP tematikou. Taky by mě zajímalo, v čem Bradavice vynikají. Tipovala bych chov smrtelně nebezpečných tvorů na školním pozemku…
Vystavování dětí smrtelně nebezpečným situacím 😉
Ehm: životu nebezpečný les v bezprostřední blízkosti školy, zabijácké potvory přímo ve školní budově (Chloupek, Bazilišek, vždyť i ten skleník je plný škrtidubů a podobných hrůz), sport, kde jsou dva míče které vás můžou zabít a navíc nebezpečí pádu z velké výšky,…
Ale Zapovězenému lesu křivdíš, Tut. Tak hrozné to v něm není. Jen pár tisíc Akromantulí, stádo rozzuřených rasistických xenofobních kentaurů (ne že by ke své nesnášenlivosti neměli důvod) a Hagridův mladš bráška mini-obřík (pět metrů, co to je, že jo?! 😀 ). A vlkodlaci tam nežijí. Rowlingová někde napsala, že když se (velice výjimečně) spáří během úplňku dva vlkodlaci, narodí se z toho štěňata vlka. Velice bystr a inteligentní, nikoliv nebezpečná. A Brumbál umožnil těmto nevšedním vlkům v Zapovězeném lese žít a přitom sám rozhlásil, že les je plný vlkodlaků, aby tam nelezli studenti. Tedy ne že by mu to v některých případech bylo zrovna platné, že? Pobertové (Tichošlápek, Dvanácterák, Náměsíčník a Červíček), Fred a Georg, Harry a Ron . . . 😀
a zapomnělas na mandragory a ďáblovo osidlo 😀
. . . a často rovnou na hradě 😀
… myslím jako ten chov smrtelně nebezpečných tvorů 😀
Chov nebezpečných tvorů na školním pozemku spíše vystihuje Hagrida 😀
Ten ty besti chová i na hradě, vzpoměňte si na Aragoga 😀
Mimochodem, mě vždycky hrozně zajímalo, jak se čtyři zakladatelé Bradavic seznámili a kdo první vyslovil myšlenku založit školu, kdo vybral lokaci (místo 😀 ), kdo navrhl architekturu (mudla, čaroděj, nebo rovnou někdo ze zakladatelů?). Která bedna vymyslela začarovaný strop, měnící se schodiště a hlavně, kdo má na svědomí Komnatu nejvyšší potřeby?! 😀 A taky jsem vždycky chtěla znát seznam a pokud možno i životopis bradavických ředitelů a ředitelek 😀 Jsem náročná, já vím. Ta zvědavost mě jednou zabije 😀
. . . a taky žeru genealogii, takže mě pálí myšlenka, jestli a jaké potomky měli Zakladatelé. Zznáme jen Helenu z Havraspáru, že i Zmijozel se stal rodičem víme bezpečně díky Voldíkovi, ale co Helga z Mrzimoru a Godric Nebelvír? Zřejmě rodiny všech čtyř zakladatelů vymřely po meči a rody pokračovaly aspoň v ženské linii. Které rodiny jsou tedy s těmi čtyřmi velikány v příbuzenském vztahu????!!!
Neboj, když chvilku počkáš, Rowlingová určitě na to téma něco napíše 😉
Já si myslím, že první myšlenku něco jako škola kouzel vyslovil Salazar Zmijozel. Protože jestli budeme počítat s tím, že se za nějakých okolností seznámili, nemůžeme přeci říct, že BUM a všichni měli nápad o Bradavicích. Jestliže byli natolik šlechetní, myslím si, že nejdříve měli něco, jako měl Fénixův řád, něco skromného, lehce přehlédnutelného. No a jako nejstatečnější ze čtveřice napadlo Godrica, že by před zraky mudlů přivedli do svého skromného příbytku první studenty. A byl to právě Zmijozel, kdo navrhl ve své ctižádosti (nic ve zlém!) nějakou obří stavbu ve stylu školy. A Helga Mrzimorská nemeškala. Jakožto velice přívětivá a sympatická dáma nějakým nám kouzelníkům nepochopitelným způsobem dostala z mudlovského krále plány hradu. Rowena z Hravraspáru navrhla zase ten obří komplex, kde co bude aj. No a tak to šlo, zakladatelé si daly koleje a dál to známe 🙂
😀 fantazie nade vše 🙂
Tyjo, Ambo, válíš! Souhlas, možná to tak být docela dobře nohlo.. ~8-)
😀 Trpělivost nepatří ani do první stovky toho, co mi jde dobře 😀 Toho sis už asi všimla, Hes 😀
To tedy doufám, Hesi, genealogie je dost zajímavá. Vědět jak jsou všechny rodiny propojené, které zanikly a proč . . .
To chce potlesk. Fakt skvělý článek! Když už tady rozebíráte takové “potteroviny”, zajímalo by mě, jaký je průměr kouzelníků na celém světě. Jestli je více mudlů nebo kouzelníků.
(snad jste to pochopili :-D)
No někde ve čtvrtém díle (během Mistrovství světa ve famfrpálu) říká pan Weasley Harrymu, že všude po světě jsou tisíce kouzelníků. Ani miliardy, ani iliony, ale tisíce. Myslím si, že to množství půjde do statisíců. Nicméně na Pottermore.com se v jednom článku píše, že bývaly doby (do 15.-17. století myslím), kdy byla populace půl na půl. Tedy že se čarodějové a čarodějky rodili rovným dílem jako mudlové.
Je to zrovna někde v těchto článcích, které jsou přeložené rovnou na Pottermore.com
https://www.pottermore.com/collection-episodic/history-of-magic-in-north-america-cz
Jenže s kouzelnickou populací dost zamávaly války, kouzelnické i mudlovské, a taky vrahové a zločinci na obou stranách . . .
Jen jedna moje myšlenka ke komentáři od Aurí.
A taky nejspíš poblázněnost v čisté krvi. Když se neustále ženili a vdávaly mezi sebou, tak se jim pak nemohly rodit děti, nebo byli 5ak chytří jako Gauntovi. To hrálo podle mě taky velkou roli při zmenšení počtu kouzelníků.
. . . plus Mezinárodní zákon o utajení kouzelnického světa před mudly, protože tím se jim značně snížily možnosti (zvlášť v Americe, kde je dodnes zakázán kontakt s mudly, jsou to trošku rasisti, je to vše napsáno v tom odkazu https://www.pottermore.com/collection-episodic/history-of-magic-in-north-america-cz )
Díky za překlad. 🙂