Letaxový prášek

Letaxový prášek by vynalezen Ignácií Wildsmithovou ve třináctém století. Jeho výroba probíhá pod přísnou kontrolou. Jedinou společností s povolením tento prášek vyrábět na území Velké Británie je firma, jejíž hlavní budova se nachází v Příčné ulici, a která nikomu nikdy neotvírá své hlavní dveře.

Nikdy nebyl zaznamenán nedostatek letaxu, ale nikdo nezná nikoho, kdo by ho vyráběl. Jeho cena je zcela stabilní již po stovku let: dva srpce za naběračku. Každá čarodějnická domácnost má doma zásobu tohoto prášku, povětšinou příhodně umístěného v krabičce či dóze na krbové římse.

Zdroj obrázku

Přesné složení Letaxového prášku je přísně střeženým tajemstvím. Ti, kdož zkusili připravit letax „vlastní výroby“ byli vždy neúspěšní. Nejméně jednou do roka hlásí z Nemocnice svatého Munga pro kouzelnické choroby a úrazy to, čemu přezdívají „letaxová topinka“ – jinými slovy, někdo se pokusil přesunout z jednoho krbu do jiného pomocí podomácky vyrobeného prášku a utrpěl patřičné následky. Jak v roce 2010 prohlásil rozhněvaný léčitel a mluvčí Mungovy nemocnice, Rutherford Vrazil¹: „ Lidi, je toho jedna naběračka za dva srpce, tak nebuďte takové držgrešle a přestaňte házet do ohně drcené zuby Runovce a vyhazovat se s tím skrz komín! Ještě jednou ke mně přijde kouzelník se spálenou zadnicí a já přísahám, že ho nepřijmu. Dva srpce za naběračku!“

Poznámka k překladu:
¹ Rutherford Poke, autorský překlad

Originální text od J.K. Rowlingové.
Zdroj textu v původním jazyce:
https://www.pottermore.com/writing-by-jk-rowling/floo-powder
Duševní vlastnictví překladů vlastních jmen, názvů a pojmů patří pánům Pavlu a Vladimíru Medkovým.

Betace: Teki